Thursday 17 February 2011

My second week in Siberian Federal University / Můj druhý týden v Sibiřské Federální Universitě


My second week of education in Siberia is going to end and I am still a bit unsure about my schedule.  Everything here is so complicated. Right now we are ONLY TWO students in SFU(Siberian Federal University) and that causes a lot of problems because people in University are a bit unsure what to do with us. Fortunately our coordinator (experienced from exchange studies in Czech Technical University) knows what exactly do we need.
But still. When I see my schedule there is so much free time that I am bit worried how I manage it. So in spite of my coordinator says I have got enough courses, I am still thinking what I could study more. It is just me. :-) On the other hand professors and classmates are cool. I have already had similar courses in my university, but they were in Czech language. Russian makes it much more difficult. Hope I am going to make them all.
Most of courses I study with one group of students which makes things a lot of easier and I have better opportunity to really know people. The first class was actually easier than I had expected. One girl there (named Людмила) had already known there would be student from Czech Republic so she had introduced me to whole class.
Just one association. Making friends here is a bit different then how it was in Sweden. In Gothenburg’s university were hundreds of foreign student so it was so easy make friends because lot of people were in the same situation like you. The same situation I mean that they knew almost nobody. Now it is different. I am only one foreign student in class, surrounded by Russian students. That is also a difference from Sweden. In Sweden we spoke in English, but for almost everybody was not English mother tongue. So it was much easier to understand. Here, all my classmates are native speakers – which is good for my Russian but harder for making friends.
But there are some things that makes that easier. I should have mentioned earlier that in Krasnoyarsk live almost no people in Europe. My friend from Krasnoyarsk told me that Czech people are here a bit exotic. I do not know if it is true, but people here are truly interested in our nationality when we talk to them with our funny accent. Also Czech Republic is very well known and popular here. I do not really understand why is so known and popular, but it is definitely another advantage during conversations.
Luckily, during our first days in Krasnoyarsk we met young journalist Sasha who introduced as to really great people. So we had an opportunity to make the first friends here in Krasnoyarsk. And this is very important, because life sucks without company.

 
Druhý týden na univerzitě se pomalu chýlí ke konci a já jsem stále poněkud nejistý nad mým rozvrhem. Všechno je tady tak komplikované. V letošním semestru jsme pouze dva studenti na výměnném programu v celé SFU (Sibiřské Federální Universitě), a to způsobuje mnoho problémů, protože lidé na universitě úplně nevědí, co s námi dělat. Naštěstí náš koordinátor (zkušený z výměnného pobytu v ČVUT) ví přesně, co zahraniční studenti potřebují.
Ale stejně. Když se podívám na můj rozvrh, mám tolik volného času, že mě to až přivádí do rozpaků. Nejsem si úplně jistý, jestli všechen volný čas dokážu vyplnit. Proto nehledě na to, že můj koordinátor tvrdí, že mám předmětů dostatek, stále hledám další předměty, které bych potenciálně mohl studovat. Ale hádám, že to jsem prostě já. :-) Na druhou stranu profesoři a ostatní studenti jsou super. Na ČVUT už jsem studoval obdobné předměty jako mám tady ,ale všechny byly v češtině. Ruský jazyk vše dělá o mnoho těžší. Doufám, že nakonec udělám vše bez problémů.
Většinu předmětů studuji s jednou skupinou studentů, což přijímám s nadšením, protože je mnohem jednodušší se seznámit s lidmi. První hodina byla vlastně mnohem jednodušší než jsem předpokládal. Jedna z dívek jménem Ludmila, už předem věděla, že s nimi bude studovat jeden student z Česka, tak mě po hodině představila celé skupině.
Ještě malá vsuvka. Získávání přátel je zde trošku jiné než co jsem poznal na zahraničním studiu ve Švédsku. V universitě v Goteborgu každý rok studují stovky zahraničních studentů, tak tam vznikla poměrně velká komunita. V takové situaci je seznamování mnohem jednodušší, protože lidé jsou prostě ve stejné situaci jako vy. Nikoho tam neznají, tak jsou velmi otevření novým známostem. Nyní v Rusku je to jiné. Jsem jediný zahraniční student ve třídě, obklopen pouze ruskými studenty. To je také velmi rozdílné oproti mé švédské zkušenosti. Ve Švédsku jsme běžně používali angličtinu a pro většinu z nás to nebyl rodný jazyk. Porozumění proto bylo mnohem jednoduší. Zde v Rusku jsou však všude kolem pouze rodilí mluvčí, což je sice skvělé do budoucna pro mou ruštinu, ale z hlediska poznávání lidí je to těžší.
Ale je tu také něco, co seznamování dělá jednodušším. Měl jsem už zmínit, že v Krasnojarsku Evropané prakticky nežijí. Můj kamarád z Krasnojarsku mi řekl, že jsme pro ně jakousi exotikou. Nevím, jestli je to pravda, ale lidé zde jsou vskutku zaujati, když jim povídáme odkud jsme a když k nim hovoříme s legračním akcentem. Také Česká Republika je zde velmi známá a populární. Nerozumím ještě úplně proč je to tak, ale rozhodně to lze počítat mezi další výhodu při konverzaci.
Naštěstí, během našich první dní v Krasnojarsku jsme se seznámili s mladým novinářem Sašou, který nás představil skvělé skupině mladých lidí. Takže jsme měli možnost získat první přátele zde v Krasnojarsku. A to je velmi důležité, protože život bez společnosti lidí není životem. 

My university called the pyramid. / Moje univerzita přezdívaná pyramida. 

University's library just across the road. / Univerzitní knihovna hned přes ulici. 

5 comments:

  1. This comment has been removed by the author.

    ReplyDelete
  2. Pavel, where are the girls??? Picturess pleasee...

    ReplyDelete
  3. Tomas: minulý semesstr jsem spal na stejné posteli.. seznamování je velmi jednoduché :) a s holkama ještě jednodušší... Právě slovo Praha je jako magnet :)
    proč jsem tam nezůstal na celý rok :(

    ReplyDelete
  4. Fakt? Hele to jsem se tě chtěl zeptat, proč jsi měl ve skříni mapu Třebíče? Úplně mě to totiž dostalo, když jsem cestoval tak daleko a v mém novém bydlení najdu mapu mého rodného města. Nejsi snad taky Třebíčák, že ne? :-)))

    ReplyDelete
  5. Ta tam bude už asi o pár let déle, stejně jako časopisy o vaření, podle kterých jsme dělali brambory na mnoho způsobů :)

    ReplyDelete