Along Yenisei River to city Yeniseysk / Podél řeky Jenisej do města Jenisejsku

The travelling season has started. In weekend we arranged our first road trip along river Yenisei. We rent a car for seven people (for group of four Czechs and three Russians) and in Saturday’s morning we were off the city, going on the north. Also during our journey we had one business to do. Our friend Anton, who was our guide as well because he used to work in Yeniseysk, had a birthday, so we were celebrating in the car.

At first a little bit from geography. Yenisei is one of the largest rivers in Russia. Actually river system Yenisey is the greatest one that flows to the Arctic Ocean. It rises in Mongolia and follows through Siberia (also through Krasnoyarsk) to the north of Russia. City Yeniseysk is 350km far from Krasnoyarsk and in past times it was the first town founded on the Yenisei river. It played an important role in Russian colonization of East Siberia.

On our way there we stopped in village Kazachinsk, where was a famous painting of crying Virgin Mary. Her tears were not painted and they are considered as a miracle. Second stop was in town Lesosibirsk, where is built the highest church behind Ural mountains (according to Russian people). When we escaped this town we experienced a small adventure. Because bolts on back wheel were not tightened properly (and we did not notice), we almost dropped the wheel. All bolts were broken and we thought our trip just ended. Luckily we stopped on the road young Russian mechanic who repaired the wheel in an hour. Hero of the day. We gave him bottle of whiskey and again travelled to Yeniseysk to find an accommodation because it was quite late.

The next day we saw the town and also lakes which were nearby. I have to say that Yeniseysk is not that much amazing, but the river Yenisei is just beautiful. Also quite interesting were villages that we passed by when we were on the road. From the first look are Russian villages much poorer than the cities.  Generally wealth concentration in particular places in Russia is big problem. For example in Moscow is the highest number of millionaires in the world and in some Russian villages people live in conditions that could be describe as poverty.

On the way back nothing unusual happened and all wheels were in place. Also a car rent company has returned us money for the repair so everything was just all right. Pretty good weekend I would say.  

По реке Енисей до города Енисейск
В выходной мы в первый раз выехали в поездку на машине. На прокат мы взяли машину для семи человек  и поехали по направлению реки  в город Енисейск. Путь был крутой, потому что мы в его течении праздновали день рождения нашего друга Антона, который был тоже нашим гидом.

По пути мы остановились в Казачинске и в Лесосибирске, где мы посмотрили церкви. К сожалению когда мы выехали из Лесосибирска что-нибудь плохое у нас  случилось. Колесо у машины отвалилось. Потому что все болты на этом колесе не былы затянуты и мы это не заметили, у нас была серьезная проблема. Ну слава богу мы случайно остановили одного местного механика, который нам на улице все отремонтировал. Какой хороший человек!

После этого приключение мы вечером доехали в Енисейск, где мы переночевали в одной из гостиниц. Следующий день мы посмотрели город и также озера которые были рядом с городом. Днем уже никакое приключение не случилось и мы вечером спокойно приехали в Красноярск. И деньги за проблемы с колесом нам в этой компании вернули. Очень хороший выходной, по-моему я бы сказал.

Konečně začala turistická sezóna. O víkendu jsme domluvili náš první výlet podél řeky Jenisej. Pronajali jsme si auto pro sedm lidí (pro skupinu čtyř Čechů a tří Rusů) a v sobotu ráno jsme už byli pryč z města, jedoucí směrem na sever. Během naší cesty jsme měli co na práci. Náš kamarád Anton, který byl naším průvodcem, protože dříve v Jenisejsku pracoval, měl narozeniny. Takže jsme během cesty oslavovali.

Ze začátku trošku málo ze zeměpisu. Jenisej je jednou z největších ruských řek. Říční systém Jenisej je největším systémem, který se vlévá do Arktického oceánu. Řeka pramení v Mongolsku a proudí přes Sibiř (samozřejmě také přes Krasnojarsk) na sever Ruska. Město Jenisejsk je asi 350km vzdálené od Krasnojarsku a v historii to bylo první město založené na řece Jenisej. Hrálo důležitou roli v ruské kolonizaci východní Sibiře.

Během cesty jsme se zastavili ve vesnici Kazačinsk, kde je slavný obraz plačící Panny Marie. Její slzy nebyly namalovány a jsou považovány za zázrak, protože nikdo ještě jejich vznik racionálně nevysvětlil. Druhá zastávka byla ve městě Lesosibirsk, kde se nachází údajně nejvyšší kostel na východ za Uralem. Po prohlídce, když jsme vyjížděli z města, jsme prožili menší dobrodružství. Protože šrouby na našem zadním kole nebyly řádně utaženy (a my jsme si toho pochopitelně nevšimli), celé zadní kolo nám málem upadlo. Měli jsme štěstí, že jsme nejeli v té chvíli rychle a kolo do poslední chvíle drželo na posledním šroubu, jinak bychom zničili celou nápravu. Všechny šrouby byly zlámané a my už mysleli, že náš výlet skončil. Naštěstí nám zastavil jeden místní mladý mechanik, který nám nabídl pomoc a opravil vše během hodiny. S velikými díky jsme mu dali s úlevou láhev whisky a pak hned ujížděli do Jenisejsku sehnat ubytování, protože už bylo celkem pozdě.

Další den jsme si prohlédli město a jezera, která byla poblíž. Musím říct, že Jenisejsk není úplně nejzajímavější město, jaké jsem kdy viděl, ale na druhou stranu řeka Jenisej je prostě úchvatná. Tak velkou řeku v Česku prostě vidět nelze. Také poměrně zajímavé bylo vidět vesnice, jakými jsme projížděli cestou. Už od prvního pohledu je patrné, že rozdíl mezi životní úrovni v městech a na vesnicích v Rusku je opravdu obrovský. Obecně velká koncentrace bohatství je v Rusku problémem. Například v Moskvě je podle statistik nejvyšší číslo žijících milionářů a na druhou stranu jsou ve stejné zemi vesnice, kde už lidé žijí v podmínkách, které by se daly až popsat slovem chudoba.

Na cestě zpět se už nic neobvyklého nestalo a všechny naše kola držela na místě. Také firma, od které jsme si půjčili auto, nám vrátila část peněz, takže vše dopadlo prostě fajn. Řekl bych, že to byl skvělý víkend. 

 The church in Lesosibirsk. It should be the highest church behind Ural mouintains. /
Церковь в городе Лесосибирск. Как мой друг нам сказал это самая большая церковь  на востоке за Уралом. / Kostel v městě Lesosibirsk. Údajně nejvyšší na východ za Uralem.

 A ship is coming to a bank of Yenisei. /
Корабль плывет к берегу Енисей. / Loď pluje k břehu Jenisej.

Time-out for Russian shashlik. /
Перерыв на русский шашлык. / Přestávka na ruský šašlik.

Repairing the wheel. /
Ремонт колеса. / Oprava kola. 

Sunset on Yenisei. /
Солнце заходит над рекой. / Západ slunce nad Jenisej. 

Spring is coming, ice is melting. /

Весна идет, льды таят./

Jaro přichází, ledy tají. 

I think in every city in Russia is a Lenin's street with his statue.  /

Думаю что в каждом русском городе есть проспект Ленина и его статуя./

Řekl bych ,že snad v každém ruském městě je ulice Lenina s jeho sochou.

Beer and vodka / Pivo a vodka

I think it would be pity, if in this blog was not any article about alcohol. Because my Czech nature makes me try every kind of Russian beer, I can say one thing. Russian beer is definitely not that bad as Russian people usually think. Like a proof for my statement I can say that right now I am drinking beer Siberian Corona that is one of my favourite here. Of course, because I am Czech citizen, Czech beer will be always better to me, but beer in Russia is okay. On the other hand I have tried here beers that were just awful. For example in one quite luxury bar Loft I bought beer that was made there (I am not kidding). Taste was strongly acidic and I felt a vinegar as well . I can admit, it was the most horrible beer I have ever tasted.

I would say Czech Republic is known country in Russia mostly because of our beer. “Czech beer” is here a mark with good reputation. You can buy here bottle of beer with a name “Czech beer”, that is made in Russia and the name is just for effect. Also funny was when we saw in supermarket Czech beer “Kozel”. There were two absolutely the same bottles with only one difference. The second kind was two times more expensive. Why? The cheap one was “Kozel” made in Russia (according to Czech prescription that one Russian company bought) and the expensive one was “Kozel” brought from Czech Republic. Cool, is not it? :-)

Different comparison is vodka. Czech vodka tastes like shit in compare with Russian. Even the cheapest vodka here seems to me better than ours.  And what to say about the most spread Russian vodka stereotype? I do not know. I have met here people who drink it a lot and who do not drink it at all. Probably national stereotypes work just from the outside view. :-) 

 

Myslím, že když už píšu tento blog o mém životě v Rusku, byla by chyba, kdybych nenapsal nic o alkoholu. Protože moje česká nátura mě nutí vyzkoušet snad všechny druhy ruského piva, můžu nyní říct jednu věc. Ruské pivo rozhodně není tak špatné, jak Rusové obvykle o něm mluví. Jako důkaz můžu uvést skutečnost, že právě nyní piju Sibiřskou koronu, která patří zde mezi mé oblíbené. Ovšem, protože jsem Čech, české pivo bude pro mě pokaždé lepší. Ale ruské pivo je podle mě v pohodě. Na druhou stranu jsem zde už také vyzkoušel opravdu hrozná piva. Například v bare nazvaném Loft jsem vyzkoušel pivo, které si tam údajně sami vaří (fakt nekecám). Pivo bylo hrozné. Chutnalo nakysle a trošku tam byl cítit i ocet. Musím říct, že to bylo rozhodně to nejhorší pivo, jaké jsem kdy v mém životě pil.

Řekl bych, že Česko je v Rusku známé hlavně kvůli pivu. „České pivo“ je zde značka s dobrou reputací. Můžete tu koupit láhev piva se značkou „České pivo“, i když bylo uvařeno v Rusku a česká značka je tam pouze pro efekt. Značka „České pivo“ je dnes českou značkou za jejíž užití se musí Česku platit. Také zajímavé bylo, když jsme v jednom supermarketu uviděli české pivo Kozel. Našli jsme tam dvě naprosto stejné láhve s rozdílem ceny až dvojnásobným. Proč? Vysvětlení je jednoduché. Levný Kozel byl Kozel uvařený v Rusku (protože receptury českého piva jsou také obchodovatelný artikl) a drahý Kozel byl prostě dovezený z Česka. Dobrý, ne? Také jsme tady viděli piva, které jsou sice z Česka, ale v Česku takové značky nekoupíte. Například Žatecký Gus nebo Karlův Most.

 Odlišné srovnání je ovšem vodka. Česká vodka oproti té ruské se nedá srovnat. I ta nejlevnější ruská vodka je podle mě chutnější než náš známý Božkov. A co říct na závěr o nejvíce rozšířeném stereotypu o Rusech, že pijí mnoho vodky? Asi tak, potkal jsem zde lidi, kteří jí pijí hodně a také ty, kteří ji nepijí vůbec. Národní stereotypy nejspíš fungují jenom z pohledu zvenčí. :-) 

 Beer collection. / Skromná pivní sbírka. Zmíněný český Žatecký Gus napravo.

Czechs are drinking english beer in Russian Siberia - the world is crazy. / Češi pijí anglické pivo v ruské Sibiři - svět se zbláznil.

Beer and vodka always taste better in good company. / Pivo i vodka vždy chutnají lépe v dobré společnosti.

 Dancers are doing their show. / Představení tanečnic v jednom místním klubu.

 Vodka, juice and quitar. What a combination. / Vodka, džus a kytara. Jaká to kombinace.

Czech spirit Becherovka is in Russia known as well. / Česká Becherovka je v Rusku také známá. 

One of the tables during one home-party. / Jeden ze stolů během jedné domácí párty.

My Black Friday / Můj Černý pátek

I am not superstitious and I do not believe in Black Friday. But I have feeling that during my birthday is everything against me. I am sure my birthday is my Black Friday. And I had it yesterday.

I do not like that day at all. But do not get me wrong. Of course I do not mind to celebrate it, because I just love to party. But as well as New Year’s Eve, my birthday makes me think what I did in my life one year back. And whatever I did (good or bad) I still feel bad about it. And usually that day, like I have already said, everything is against me. For example like yesterday. I slept unusually badly. When I woke up the weather was shitty (temperature about zero, strong cold wind, snowing a bit). At the first time in Siberia I felt on ice and sharp ice pieces cut my hand. And I broke my zipper in my jacket (I am going to camp in mountains after two weeks, so it is quite complication for me). I really hate my birthday. :-)

On the other hand, week before my Black Friday was awesome. I did so many things. Celebrating birthday of my classmate Dimitrij in club named Cave. Skiing in town Divnogorsk (approximately 30km from Krasnoyarsk) with our students (I think I have already mentioned that we teach Czech language for three Russian students). Saw concert of a band from Novosibirsk in club Loft. And for first time in my life I roped down from cliff. I can say one thing. Definitely life in Siberia is not boring and there is no time for being sad. :-) 

 

Nejsem pověrčivý a nevěřím v Černé pátky. Ale mám takový pocit, že během mých narozenin je všechno proti mě. A jsem si poměrně jistý, že mým Černým pátkem, jsou mé narozeniny. Které jsem měl včera.

Nemám prostě ten den rád. Ale nechápejte mě špatně. Pochopitelně mi nevadí narozeniny slavit, protože prostě mám rád oslavy jakéhokoliv druhu. Ale stejně jako Nový rok mě moje narozeniny nutí myslet na to, co jsem dělal v mém životě v prošlém roce. A cokoliv jsem udělal (ať dobrého nebo špatného), stále se cítím kolem toho špatně. A jak už jsem zmínil, ten den se obvykle prostě nedaří. Například včera. V noci jsem spal neobvykle špatně. Když jsem se vzbudil, počasí nestálo za nic (teplota okolo nuly, silný studený vítr, trošku padal sníh). Poprvé za celý můj pobyt v Sibiři jsem upadl na ledu a přitom si o něj pořezal ruku. A naposled se mi rozbil zip u bundy se kterou jsem se chystal za dva týdny kempovat v horách (takže je to pro mě poměrně větší komplikace). Opravdu nesnáším moje narozeniny. :-)

Ale na druhou stranu týden před mým Černým pátkem byl skvělý. Dělal jsem toho tolik. Oslavoval narozeniny spolužáka Dmitrije v klubu nazvaném Jeskyně. Lyžoval jsem v městě Divnogorsk (asi 30 km od Krasnojarsku) s našimi studenty (asi už jsem zmínil, že učíme tři ruské studenty český jazyk). Viděl koncert kapely, která přijela z Novosibirsku v klubu Loft. A poprvé v mém životě jsem slaňoval na laně ze skály. Můžu říct jednu věc. Život v Sibiři rozhodně není nudný a na smutek prostě není čas. :-) 

I guess I am going to miss that :-) Because meeting girls is much easier with foreign accent. / Hádám, že tohle mi bude scházet. :-) Zapůsobit na holky je totiž s evropským akcentem mnohem jednodušší. 

Statue of drunk person with dog :-) / V Krasnojarsku už mají opilci i sochy :-)

If you focuse your attention to the top of  the cliff you can see a man. Member of our tourist's group. / Jesli se důkladně podívate pod vrcholek skály, můžete tam uvidět člověka. Člen naší turistické skupiny.

National park Stolby. Not too far from Krasnoyarsk. / Národní park Stolby nedaleko Krasnojarsku. Podobný na náš Český ráj nebo České Švýcarsko. 

Skiing in Divnogorsk. / Lyžujeme v Divnogorsku. 

Our friends and students Elena and Konstatin. Right now are on vacation in Austria and then they are going to Czech Republic. From some reason (that is not quite clear to me) they have a passion to Czech nation and Czech culture. :-) / Naši přátelé a také naši studenti Jelena a Konstantin. Právě teď jsou na dovolené v Rakousku a potom pojedou do Česka. Z důvodu, který mi není ještě jasný, je velice zajímá český národ a naše kultura. :-)

Spring is coming... hopefully / Jaro přichází... doufám

I hope I am not wrong, but it seems to me that spring is slowly coming. Yes, I have to point out that yesterday was snowing and during evening was temperature under zero. But it does not change my feeling. Girls are wearing skirts more often and everything is just nicer.

Because of our spring mood we slowly start to plan our summer. We hope we will finish examination period the soon as possible to have some time for travelling. Our plan is a bit rough, but it looks like we will definitely visit Lake Baykal, Altai Mountains and Saint Petersburg on the way back home. The plan can change a bit because we are still negotiating places, dates, so we will see. Also after three weeks me and my roommate Aleš with group of Russian tourists are going to Sayan Mountains near border with Mongolia. For 10 days. I am really looking forward to and this feeling is even stronger with coming spring season.

Right now we can be sure we will not experience minus forty degrees. During our stay, minimum temperature was “just” -28°. Fortunately (or unfortunately) really low temperatures were here just a few weeks before we arrived. I wanted to experience -40°, but I guess it does not matter anymore. Still, I tried here something new. We played football when was outside -20°. I had problems with breathing, but locals here did not care about cold at all. Interesting.

Now is afternoon. Sun is shining. Outside is comfortable 0° (prove is in picture, I am not kidding). And I still feel that spring is coming. :-) 

 

Doufám, že se nemýlím, ale připadá mi, že pomaloučku přichází jaro. Ano, musím podotknout, že včera sněžilo a v průběhu noci byla teplota asi osm stupňů pod nulou. Ale přesto to nezmění moje pocity. Dívky nosí sukně už častěji a všechno je prostě hezčí.

Kvůli naší jarní náladě jsme už začali plánovat naše léto. Všichni doufáme, že dokončíme zkouškové období co nejdříve a budeme mít nějaký čas na cestování. Zatím je náš poněkud hrubý, ale hlavní cíle jsme už stanovili. Rozhodně navštívíme jezero Bajkal, pohoří Altaj a Petrohrad po cestě domů. Plán se ještě může změnit, protože stále hovoříme nad různými místy a cestovatelskými nápady. No, uvidíme. Také asi za tři týdny já, můj spolubydlící Aleš a skupina ruských turistů vyrážíme na deset dní do hor Sajany poblíž hranic s Mongolskem. Opravdu se už těším a tento můj pocit je ještě více zesílen přicházejícím jarem.

Dnes už si můžu být jistý, že na Sibiři nepoznám, jak se člověk cítí při teplotě -40°. V průběhu našeho pobytu zde, spadla teplota „pouze“ na -28°. Naštěstí (nebo naneštěstí) opravdu nízké teploty zde byly pouze pár týdnů před naším příjezdem. Původně jsem měl ambici prožít zde mínus čtyřicítku, ale hádám, že už na tom nezáleží. Stejně jsme tu ale vyzkoušeli něco nového. Vyzkoušeli jsme si hrát fotbal při teplotě -20°. Měli jsme problém s dýcháním, ale místním, se kterými jsme hráli, to očividně nevadilo. Zajímavé, my Češi jsme v středoevropském podnebí poněkud přecitlivělí. :-)

Nyní je už odpoledne. Slunce svítí. Venku je pohodlných 0° (důkaz je na obrázku, vážně nelžu). A já mám stále pocit, že jaro vážně přichází. :-) 

 Forecast for today. Prove that I do not lie about low temperatures. / Předpověď počasí pro dnešní den. Důkaz, že o nízkých teplotách nelžu. 

Walking along river Yenisei is my new hobby. / Procházení se podél řeky Jenisej je můj nový koníček.

 I like this bridge because is nice, ... / Tenhle most se mi líbí kvůli vzhledu, ...

 ... and I do not like as well, because of traffic jams. / ... a také zároveň nelíbí kvůli dopravním zácpám.

 Spring is coming, kids are playing. / Jaro přichází, děti si hrají.

Sunny days are here quite often. / Slunečné dny jsou zde docela často. 

Siberian Federal University / Sibiřská federální universita

Really a lot of things I have been doing since my last article here. I tried with my schoolmates go-kart race, saw ГЭС (that is a dam not too far from Krasnoyarsk), spent lot of time in school, learned Russian language with our new teacher Ekaterina Petrovna, taught Czech language in Language school, again celebrated birthday of my friends and smoked my first water-pipe here (after quitting Swedish snus I like that thing even more :-) ). Busy week.

In spite of all these activities I use to spend the most my time in school. But I do not really mind. My faculty (called “pyramid” by students) is one of the building in campus that was build in last year. School is nice and architects have created here comfortable environment. According to Wikipedia, Siberian Federal University (SFU) was established in 2006 and with 41 000 students is the 21^st out of 1 777 universities of the Russian Federation in Russian universities´ rating.

From the my first moment here I have noticed a lack of laptops. In my Uni approximately fifty percent of students carry their laptop with them because they need it for their coursework and so on. Here, laptops are quite rare. The reason is that student just do not need to. Professors here practically do not put their lectures and other documents on the course webpage. So during lectures and practical students write almost all the time like in High school. Also WIFI connection is in University available only for staff.

I have not seen here any tables for group work with plugs for laptops. This is kind of normal for us, but here student usually do not work in groups, so they do not need it as well.

Here is a small slide show from SFU.

 Od mého posledního článku se odehrála spousta věcí. Závodil jsem se spolužáky na motokárách, viděl ГЭС, což je přehrada nedaleko Krasnojarsku), strávil mnoho času ve škole, učil se rusky s naší novou učitelkou Ekaterinou Petrovnou, učil česky dva ruské studenty v jazykové škole, opět slavil narozeniny mé kamarádky a kouřil moji první vodní dýmku zde (po odvykání z švédského tabáku mě chutná ještě více :-) ). Náročný týden.

Navzdory všem těmto aktivitám, obvykle trávím většinu času ve škole. Ale úplně mi to nevadí. Moje fakulta (studenty nazývaná „pyramida“) je jednou z nově postavených budov v kampusu, které byly postaveny v minulém roce. Budova je celkem působivá a architekti zde vytvořili příjemné prostředí. Podle Wikipedie byla Sibiřská Federální Universita (SFU) založena v roce 2006 a s 41 000 studenty je na 21ní pozici v žebříčku universit Ruské Federace.

Od prvního momentu mě připadalo poněkud divné, proč studenti sebou nenosí notebooky. V ČVUT, bych řekl, alespoň polovina studentů je má s sebou, protože je prostě potřebují k práci na školních projektech a tak dále. Zde nejsou notebooky tak časté. Důvod je ten, že je studenti prostě nepotřebují. Profesoři zde prakticky nedávají své lekce nebo jiné studijní materiály na internet. Proto v průběhu lekcí a cvičení studenti celou dobu píší. Také WIFI připojení je v universitě zřízené, ovšem pouze pro potřeby zaměstnanců školy. 

Také jsem zde neviděl žádné stoly pro kolektivní práci se zásuvkami pro notebooky. Pro nás je to určitý standart na který jsem zvyklí, ovšem zde studenti prakticky nepracují ve skupině, takže je také nepotřebují.

Zde je několik mých fotografií z SFU.

 The building that is called "Pyramid" by students. Probably you will notice why. / Budova školy nazvaná studenty "Pyramida". Nejspíš si všimnete proč.

 Roof above atrium. / Střecha nad atriem.

View to the atrium where student wait for lectures. / Pohled do atria, kde studenti čekají na své přednášky. 

 The main corridor. / Hlavní chodba.

 Girls are posing especially for this blog. :-) / Holky pózují speciálně pro tento blog. :-)

 This is СибГАУ. University on other side of the city where we learn Russian language. / Tohle je СибГАУ. Universita na druhé straně města, kde se učíme ruský jazyk.

Catch-22 / Hlava XXII

I have realised here what is a difference between small country like Czech Republic and the largest country in the world. Bureaucracy. I am familiar with a fact that officials, who have to take care about more than 140milion of people, will treat their people differently. But still, sometimes it seems to me like too much. Maybe just because I am strongly liberal person. Or maybe I am just a bit unlucky here. Till now, I have taken an opinion that everything official here is very complicated and takes a lot of time.

The main part of bureaucracy have done for us people from International Department. Luckily. Usually foreigners in Russia have to register themselves in Foreign office in 3 days. They have to carry their passport and registration all the time. If they do not, they expose themselves to risk of arresting. Every time when they change the location, they have to register in Foreign office again. Apparently I do not live in Shengen space anymore. :-)

Different example is our Student card. It is good to have it, because of a lot of discounts in sport facilities or in shops. We should have received that card after 6 weeks. They said a lot of people had to sign those papers so it would take quite a long time. During sixth week we were quite excited about our student card and we planned how we would go to ski. Unfortunately, one of the clerks have lost some very important document so I guess we will have to wait more. Shit happens. More than six week waiting for a bloody student card? That seems quite a lot to me.

I cannot write nothing about our dormitory where we live. I have already written that accommodation here is really cool and nice. Just rules here are quite interesting for us. In the whole dormitory is forbidden to drink alcohol and leave the dormitory after midnight. In the lobby is all the time security (around 4 people) and they are checking if students do not bring alcohol inside. That is quite of change from my last dormitory in Czech where in the lobby was just one officer who smoked marihuana every day and did not check anybody. Also a change from my last dorm in Sweden where was no security at all.

I still cannot get use to it. One night I had a problem in that lobby because they did not want to let me out after midnight and I just could not understand reason why. For an hour I had been arguing there. Next day I apologised of course, because I know I am a guest in this country and I have to behave according to their rules. Even, they seem stupid to me.  Their explanation is that city during night could be dangerous and they want to protect students by this rule. Well, it makes a sense a bit. But I cannot understand why dormitory should be responsible for students who live there. Students are usually older than 20 years so they should be responsible for themselves.

That explanation does not really correspond with normal services here. On Saturday our lock broke up so security knocked the door out. Now is Friday and we are still waiting for repair. According to my thinking it would be better, if the dormitory would care about student more during the day than during the night. Would not it be better? 

 

Už zde přišel na to, jaký je rozdíl mezi malou zemí velikosti Česka a největší zemí na světě. V byrokracii. Mám na paměti fakt, že úředníci, kteří mají na starosti více než 140 milionů občanů se v principu musí chovat jinak. Ale stejně, občas mi připadá, že je toho trošku hodně. Možná proto, že mám prostě smůlu, nebo protože jsem pravicový liberál a moje představa o ideálních úřadech se skládá hlavně z požadavku na jejich minimální velikost. Nyní si myslím, že zde všechno, co se řeší přes úředníky, je v Rusku velmi komplikované a trvá spoustu času.

Hlavní část byrokratické práce za nás udělali lidé z Mezinárodního oddělení. Naštěstí. Obvykle cizinci v Rusku musí sami sebe registrovat na Cizinecké policii v maximální lhůtě 3 dny. Musí u sebe mít pas i registraci. Jestli ne, vystavují se nebezpečí zatknutí, pokud na to policie přijde. Pokaždé jakmile změní lokaci, musí se opět do tří dnů registrovat. Očividně už nežiji v Shenghenském prostoru. :-)

Jiným příkladem je náš průkaz studenta. V Rusku je výhodné ho mít, kvůli množstvím slevám hlavně na sport. Původně jsme měli průkaz mít po šesti týdnech. Řekli nám, že spousta lidí musí podepsat určité papíry, tak proto to bude trvat tak dlouho. Po šesti týdnech jsme už plánovali jak vyjedeme do horského střediska a díky průkazu si půjčíme lyže za pakatel a půjdeme lyžovat. Omyl. Jeden z úředníků, který nám dokumenty vyřizoval, ztratil nějaký důležitý dokument, tak musíme čekat ještě déle. Více než šest týdnů čekání na jednu studentskou kartu se mi zdá ovšem poněkud hodně.

Nemůžu vynechat také naši kolej kde žijeme. Už jsem zde napsal, že ubytování si zde nemůžeme stěžovat, protože je pro studenty docela luxusní. Zajímavé jsou ovšem pro nás místní pravidla. Na celé koleji je zakázáno pít alkohol a opustit nebo se vrátit na kolej po půlnoci. Na vrátnici je vždy ochranka (cca 4 lidé), která kontroluje jestli si studenti neberou alkohol dovnitř. To je docela změna od mé poslední koleje na Strahově, kde na vrátnici byl pouze jeden člověk, který ještě navíc každý den poměrně silně kouřil trávu a nevěnoval nikomu pozornost. Také změna po mé poslední koleji ve Švédsku, kde z ochranky nebyl vůbec nikdo.

 Stále si na to nemůžu zvyknout. Jednou v noci jsme měl problém na vrátnici, protože mě nechtěli pustit po půlnoci ven a já prostě nemohl pochopit proč. Asi hodinu jsem se tam bez úspěchu dohadoval. Další den jsem se pochopitelně omluvil, protože jsem v této zemi hostem a musím se chovat podle jejich pravidel. I když je považuji za stupidní. Jejich vysvětlení tohoto pravidla je, že ulice mohou být v noci nebezpečné. To může dávat trošku smyslu, i když pochybuji, že by mě hrozilo nějaké nebezpečí kdybych byl ve společnosti kamarádů Rusů (sám bych v noci po ulici pochopitelně nechodil). Ovšem nechápu, proč by kolej měla být odpovědná za lidi, kteří tam žijí. Studenti zde jsou starší 20 let tak by měli být zodpovědní sami za sebe.

Tohle vysvětlení také úplně nekoresponduje s normálním servisem. Například v sobotu se nám rozbil zámek a nemohli jsme odemknout a dostat se dovnitř. Ochranka dveře proto vykopla a pak provizorně opravila. Hned další den se měli dostavit na opravu. Nikdo nepřišel. V pondělí také ne. Nyní je středa a my stále čekáme na opravu. Podle mého názoru by bylo lepší, kdyby se kolej trošku více starala o studenty ve dne místo v noci. Nebylo by to lepší?

 This is my room in Krasnoyarsk. I have not had that big room just for myself for all my life. / Takhle vypadá můj krasnojarský pokoj. Tak velký pokoj jenom sám pro sebe jsem snad nikdy v životě neměl.

Table in kitchen. As you can see we usually study Russian language and we are all the time disturbed by beautiful Russian girls. :-)  / Stůl v kuchyni. Jak můžete vidět, obvykle se učíme ruský jazyk, ale jsme v každou chvíli rozptylováni krásou ruských dívčin. :-)

My flatmate Ales in his room. He really likes Skype :-) / Můj spolubydlící Aleš v jeho pokoji. Skype je jeho oblíbený program :-)

 This was view from my window in Wednesday. Probably snow is going to hold till April. Maybe longer. / Tohle byl výhled z mého okna ve středu. Sníh pravděpodobně vydrží až do dubna. Možná déle.